Bradavice a Kouzelnický svět

2.kapitolka

26. června 2011 v 20:58 | Nemírej sestři! |  Deník Cho Changové
Pustila jsem Harryho. Zlostně se na mě díval a pak na mě začal řvát, co si to dovoluju. Odfrkla jsem si a štrádovala jsem si to na dívčí záchody. Záchody jsou větinou místa pro dívky co trucujou. Jsem chytrá, co Deníčku? Na záchodech bylo prázdno a jedinné co bylo slyšet byl zoufalý pláč. Vycházel z poslední kabinky. Vždy jsem si myslela že Ginny je silná osobnost, ale tohle jí zlomilo. Ani nevíš, jak jsem štastná! Dveře jsem otevřela kouzlem Alo homora. Seděla tam opřená o zed a plakala. Blbka pitomá! Brečela a nevěnovala mi pozornost. Kopla jsem do ní. Schoulila se do klubíčka. Ani nevím, proč jí chci ublížit ale uděla jsem to. Kopla jsem do ní znova. Tentokrát se svalila k zemi. Kopla jsem jí do obličeje a křikla jsem: "Drž se od Harryho dál!" Ve společenské místnosti na mě čeklala McGonagallová. Vynadala mi za to líbání. Že to bylo obtěžování a že se mam omluvit. Šla sem za Potterem a řekla jsem: Promin, a jdi si najít Zrzečku. Vůbec nevěděl, o čem mluvím. Šla jsem na záchody zkontrolovat, jestly tam je. Ležela na zemi v bezvědomý. Kopla jsem do ní. Zase a zase a takhle asi třikrát. Kopala jsem do ní asi půl hodiny. Bavilo mě to. Odešla jsem.

Ráno jsem šla na záchod. Pořád tam ležela. Kopla jsem do ní. Otevřela oči a snažila se zvednout. Byla bledá ale její obličej zdobily modřiny a tekla jí krev z nosu. Potom jsem si všimla mezi jejími rudými vlasy spoustu krvavých děr. Nemohla se zvednout. Náhle mi jí bylo líto. Podala jsem jí ruku, aby se zvedla. Dělala že mě nevidí a snažila se zvednout sama. Nemohla se postavit. Chytla se za břicho. Odkryla si hábit. Břicho měla ůplně červené. Hned jsem poznala vnitřní krvácení. Teta na něj zemřela. "Musíš na ošetřovnu!" ted jsem se o ní bála.
"Ne"
"Ale, ano. Můžeš zemřít!"
"A víš, že je mi to jedno?!"
"Tohle Harrymu nesmíš udělat! Nepřežil by to!"
"Harrymu jsem ukradená! I tebe má radši!"
"Ne! Harry tě miluje!"
Ginny se začala zmítat v křečích a upadala do bezvědomí. Hned jsem běžela na ošetřovnu at jí ihned odvezou. Madame Pomfreyová tam poslala doktory a mě poslala na hodinu. Celou první hodinu jsem se nemohla soustředit. Musela jsem myslet na Ginny. Co se stane jestly zemře? Ted jsem k ní cítila sesterský vztah. Když jsem pomyslela na to, že zemře, rozbrečela jsem se. Hodina jse mi vlekla.

Co mám dělat deníčku???
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama